Šťastné a veselé

A je tady zas konec roku. Letos si nebudu stěžovat, že utekl zas tak rychle. Utekl, ale jsem ráda, protože ten letošní nebyl zrovna nic moc. Myslím, že jsem si letos užila více starostí, smutku a zklamání, než toho pěkného. I když pár věcí mě potěšilo a jsem za to vděčná. Určitě nikdy nezapomenu na nejlepší jízdu mého života s Jiříkem, na stres a pocit štěstí z Alfreda, na nádherný narozeninový dort, na narození synovce, svatbu mé nejlepší kamarádky, naše páteční "sedánky v pizzerii" s kamarády, na stavbu kolny, na všechen čas strávený v kruhu rodiny,... Jen mě mrzí, že ty špatné věci se děly i lidem kolem mne, ale doufám, že na všechno špatné rychle zapomeneme a ten další rok bude šťastným rokem a zase se začne všechno dařit.

A jelikož jsou tady zase ve své plné kráse Vánoce a zimní hrátky, ráda bych Vám všem popřála touto cestou šťastné a hezké svátky! Doufám, že se vyhnete vánočnímu stresu a užijete si volno a atmosféru vánoc naplno! Přeji Vám vánoce plné pohody, vřelých úsměvů, pohodlí a klidu, bohatou nadílku. Přeji Vám hezkou silvestrovskou oslavu a do nového roku hodně zdraví, štěstí, spokojenosti, trpělivosti, sil, osobních i pracovních úspěchů a ať se všechny Vaše sny v příštím roce promění ve skutečnost ... prostě jen VŠE NEJ! A jelikož už se tu neukážu, těším se na Vás v novém roce.

Heslo dne

Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se vždycky najde nějaký blbec, který neví, že to nejde a udělá to.

Alfred I.

Tak konečně zase online. Byla jsem tento rok asi moc hodná a tak jsem dostala nový pc. Bohužel mi ho přes víkend instaloval náš IT a tak jsem o všechny své nainstalované prográmky přišla. Ale naštěstí se mi to podařilo všechno zase nainstalovat a tak se konečně můžu podělit o svou radost, i když jsem to už vlastně udělala emailem. Ale náš Alfred tu nesmí chybět, tak ho hned dávám do galerie :) Shánění našeho osobního sluhy dalo hodně práce nejen nám, ale stálo hodně úsilí a nervů i lidem kolem nás. A já jsem ráda, že jste se (a já taky) nezhroutili pod tou sprškou dotazů a informací, kterými Vás všechny Péťa snad měsíc zasypával :) Děkujeme za podporu. A kdyby se našel nějaký dobrovolný finanční sponzor budeme rádi. A také děkuji Tobě broučku, myslím, že jsme nakonec vybrali dobře! Jsem ráda, že nám autí všichni přejete a děkuji Vám, že Alfredovi posíláte přání :) Je to moc milé! A my teď už jen doufáme, že nám bude dobře a dlouho sloužit a nikdo nám ho neukradne. Snad mi prominete, ale musím zveřejnit přání Ivči a šváry, které mě strašně moc potěšilo:

Milý Alfrede! Chceme ti říci, že jsi mooc krásné autíčko, a doufáme, že nebudeš zlobit Markýtku a Péťu, budeš dělat jen samou radost, budeš dlouho sloužit a nebudeš moc nemocný. Posíláme Ti moc pusinek. S pozdravem Ivča a Míša

A nechme Alfreda Alfredem, musím konstatovat, že celý víkend byl povedený. Nejen, že máme obrovskou radost z Alfreda (nemůžu si pomoct :) ale také jsme byli na vynikajícím koncertu. Loni jsem byla nadšená z Tiesta a myslela si, že tento zážitek nic nepřekoná, ale stalo se. Kryštof Rubikon Tour 2006, který tento víkend ukončil svou Tour v Praze vyvrcholil s velkým úspěchem. Strašně jsme si to užili a ta atmosféra se nadá ani popsat. Byla to velká SHOW nabytá skvělou hudbou. Velký potlesk sklidily i předkapely Prowizorium a Peha. Ovšem Kryštof překonal všechny naše představy. Už svým úvodem :) který pak pokračoval ve formě dvouhodinového koncertu plného energie. Tento koncert měl svoje kouzlo a mě osobně strašně moc potěšil, zvedl náladu na 100% a dobil mne energií, která mi poslední dobou tak moc chybí. Kdo tam nebyl, vážně prohloupil :)

Žádost o zvýšení platu

Vážený pane řediteli,
mám velice solidní plat, který činí 12.000,- Kč čistého měsíčně. Přesto Vás žádám o přidání 24,- Kč měsíčně (čistého). Svoji žádost odůvodňuji takto: Mám ženu, která nepracuje, a dvě děti. Bydlíme v jeskyni, koberce ani nábytek nevlastníme. Prací prostředky a mýdlo nekupujeme, protože pereme v potoce. Za vodu, plyn a elektrickou energii neplatíme, protože nic takového nemáme. Obuv a oděvy nekupujeme, zhotovujeme si je doma sami z jeleních kůží. Na příspěvky do odborů mi nezbývá. Na dovolenou nejezdíme, do divadla a do kina nechodíme. Přesto náš denní rozpočet vypadá takto:

Snídaně: 3 rohlíky a voda z potoka (3,60 Kč)
Přesnídávka: 3 rohlíky a voda z potoka (3,60 Kč)
Oběd: v bufetu polévku za 9,80 a guláš za 34,90 (44,70 Kč)
Svačina: 3 rohlíky a voda z potoka (3,60 Kč)
Večeře: v bufetu polévku a guláš (44,70 Kč)
Celkem: 100,20 Kč

Na osobu na den: 100,20 Kč
na 4 osoby na den 400,80 Kč
4 osoby na měsíc: 12.024,- Kč.
V měsíci , který má 31 dnů se jeden den postíme. V měsíci, který má méně než 30 dní ušetříme a tuto částku věnujeme nadaci, která podporuje bydlení našich rómských spoluobčanů. Za zvýšení platu co nejsrdečněji děkuji.

Odpověď ředitele:

Vážený pane kolego,
Vaše žádost byla přezkoumána na našem mzdovém oddělení a závěry šetření jsou následující: Na noc se není třeba přecpávat, stačí Vám 3 rohlíky a voda z potoka. Měsíčně tím ušetříte celých 4932,- Kč. Vzhledem k současně probíhající restrukturalizaci našeho podniku a hledání finančních rezerv Vám o tuto částku snižujeme Vaši měsíční mzdu. S pozdravem ředitel.

Čtyři svíčky

Hořely čtyři svíčky na adventním věnci, tak tiše, že bylo slyšet jak svíčky začaly hovořit. První svíčka vzdychla a řekla: "Jmenuji se Mír. Moje světli sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují." Její světélko bylo čím dále tím menší, až docela zhaslo. Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: "Jmenuji se Víra, ale jsem zbytečná. Lidstvo nechci vědět nic o bodu, nemá tedy cenu abych svítila." Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla. Tiše a smutně se ke slovu přihláeila třetí svíčka: "Jmenuji se Láska, už nemám sílu abych hořela. Lidé mně odstavili stranou, vidí jen sami sebe a žádné jiné, které by měli radi." A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo… V tom do místnosti vešlo dítě, podívalo se na svíčky a řeklo: „VY MUSÍTE PŘECI SVÍTIT A NE BÝT ZHASLÉ!“ a skoro začalo plakat. V tom se přihlásila ke slovu čtvrtá a pravila: "Neboj se. Dokud hořím já, můžeme ostatní svíčky znovu rozsvítit. Jmenuji se Naděje." A tak dítě zapalilo od této svíčky zápalku a rozsvítilo znovu ostatní svíčky.

Plamen naděje by nikdy neměl ve Tvém životě zhasnout!...a každý z nás by měl plameny: Míru, Víry, Lásky a Naděje neustále udržovat. Přeji Všem krásnou dobu adventní

Zdá se Ti...

...že jsi opuštěný?
...že nikoho nezajímáš?
...že jsi úplně bezvýznamný?
...že na Tobě nikopmu nezáleží?
...že nikdo nechce o Tobě nic vědět?
...že nikoho nezajímá, co vlastně děláš?

Tak zkus letos nepodat daňové přiznání! ;)

Proč jsem propustil sekretářku

Před dvěma týdny jsem měl čtyřicáté narozeniny, ale zdálo se, že si toho nikdo nevšiml. Myslel jsem si, že mi třeba manželka po snídani poblahopřeje a možná mě překvapí malým dárečkem, ale neřekla mi ani:"Ahoj miláčku!" Své naděje jsem vkládal do dětí, ale ty snědly snídani, aniž by mi cokoli řekly. Když jsem odjížděl do práce, cítil jsem se opuštěný a nedoceněný. Ale jakmile jsem vstoupil do kanceláře, tak mi sekretářka popřála vše nejlepší a hned jsem se cítil lépe - alespoň někdo si na mě vzpomněl.. Pracoval jsem do dvou odpoledne, když se otevřely dveře a moje sekretářka se zeptala: "Dnes je tak hezký den, vy máte narozeniny... Nepůjdeme na oběd?" Ochotně jsem souhlasil, neboť to byla nejmilejší věc, kterou jsem slyšel od rána. Šli jsme do skvělé restaurace, najedli se a v příjemné atmosféře vypili skleničku vína. Když jsme se vraceli, tak se sekretářka zeptala: "Musíme se vracet do kanceláře? Dnes je tak krásně!" "Nemusíme se vlastně vůbec vracet." "Nezajdeme ke mně?" Souhlasil jsem. U ní doma jsme si dali sklenku koňaku, dobře si popovídali a má sekretářka v nejlepším navrhla: "Máte něco proti tomu, abych se šla do ložnice převléci do něčeho pohodlnějšího?" "Jen běžte!" Moc rád jsem souhlasil. Odešla do ložnice.....a po pár minutách vyšla s narozeninovým dortem se zapálenými svíčkami. Nesla ho spolu s mou manželkou a dětmi. Za nimi šla tchýně s tchánem, moje matka a můj šéf s ostatními spolupracovníky. Všichni společně zpívali narozeninovou písničku. ...seděl jsem na gauči.......a na sobě jsem měl jen ponožky.

Kdo je šéfem?

Na začátku lidstva, když byl stvořen člověk, lidské vitální orgány začaly diskutovat o tom, kdo je mezi nimi šéfem. Mozek měl následující názor: Já musím být šéfem, protože jen já dávám pokyny, jak máte fungovat. Oči měly jiný argument: My bychom měly být vedoucím, protože my vedeme tělo tam, kam má jít. Srdce řeklo: Přece jenom já bych mělo být šéfem, protože vám všem přináším krev, abyste vůbec fungovaly! A žaludek poznamenal: Já budu šéfem, protože vás všechny živím. Nohy vyjádřily svůj názor: My se musíme stát šéfem, protože nosíme celé tělo. Každý byl přesvědčený, že právě on musí být šéfem. Ale vtom se ozvalo hovno, že ono chce být šéfem a všichni se zasmáli. Hovno však jednoduše prohlásilo: Já budu šéfem, ať se vám to líbí nebo ne. A rozhodlo se nevylézt celých 5 dní! Tělo se cítilo zle. Břicho se svíjelo v křeči. Oči se zamžily. Srdce bylo v agónii. Nohy se chvěly. A tehdy jednohlasně všichni zvolali: Ať se hovno stane šéfem! A od těch dob každé hovno může být šéfem!!!

Kdo se má v mužích vyznat?

Hodní muži jsou oškliví.
Hezcí muži nejsou hodní.
Hezcí hodní muži jsou homosexuální.
Hezcí hodní muži, kteří jsou heterosexuální, jsou ženatí.
Muži, kteří nejsou moc hezcí, ale jsou hodní, nemají peníze.
Muži, kteří nejsou moc hezcí, ale jsou hodní a mají peníze, si myslí, že jim jdeme po penězích.
Hezcí muži bez peněz jdou po našich penězích.
Hezcí muži, kteří nejsou moc hodní a jsou heterosexuální, si nemyslí, že jsme dost hezké.
Muži, kteří si myslí, že jsme hezké a jsou heterosexuální a jsou trochu hodní a mají peníze, jsou zbabělci.
Muži, kteří jsou trochu hezcí a trochu hodní a mají nějaké peníze a díky bohu jsou heterosexuální, jsou plaší a nikdy neudělají první krok.
Muži, kteří nikdy neudělají první tah, okamžitě ztrácejí zájem, když přebíráme iniciativu my.

KDO SE MÁ SAKRA V TĚCH MUŽÍCH VYZNAT? Muži jsou jako víno. Začínají jako hrozny a my je musíme vyždímat a držet je potmě aby dozráli a mohli být k užitku po večeři.

Převzaté z Učitelských novin č. 26/2006

Jedna střední ekonomická škola z Litomyšle se potýkala s velmi unikátním problémem. Mnoho dívek začalo používat novou rtěnku zn. AVON a chodily si malovat ústa na WC. To bylo v pořádku, ale po nanesení rtěnky přitiskávaly ústa na zrcadla, nechávajíce tak na něm desítky otisků rtu. Nakonec se ředitelka školy, paní Ing. J.N. se odhodlala s tím něco udělat. Svolala postupně všechny dívky na školní záchodky ve 2. patře a setkala se tam s nimi spolu s panem školníkem a uklizečkou. Vysvětlila jim, že jejich rtěnkové otisky způsobují při uklízení velké trápení, neboť pak se musí každý večer zrcadlo náročně čistit. Aby názorně demonstrovala, jak NÁROČNÉ je ono čištění, tak požádala pana školníka, aby s asistencí paní uklizečky jedno zrcadlo umyli tak, jak to dělají každý večer. Školník vzal stěrku na dlouhé násadě, namočil ji v záchodové míse a setřel s ní zrcadlo. Od té doby se na zrcadle neobjevil jediný otisk rtu. Někteří učitelé učí, ale jen někdo je učitel.

V rytmu moře

Jedinečný a nepochopitelný je lidský život. Rok za rokem, den za dnem se pohybuješ mezi lidmi a věcmi. Jsou dny, kdy svítí slunce a nevíš ani proč. Jsi spokojený. Vidíš jen dobré a krásné stránky života. Směješ se a jsi plný vděčností, málem bys skákal radostí. Práce ti jde dobře od ruky. Všichni se k tobě přátelsky chovají. A ani nevíš proč. Možná, že ses dobře vyspal. Možná, že jsi našel dobrého člověka a cítíš, že tě chápe a je ti při tom dobře. Říkáš si, kéž by to tak zůstalo pořád, takový pokoj a taková hluboká radost. A najednou je všechno docela jinak. Jakmile slunce zastřou mraky, cítíš se hned nevysvětlitelně smutný. Všechno vidíš černě. Domníváš se, že ostatní o tebe nestojí. Bezvýznamné věci jsou najednou příčinou tvého nářku, závisti, malicherných výtek, urážlivosti. Říkáš si: "Takhle to půjde pořád dál, tento stav se už nikdy nezmění." A vlastně ani nevíš proč. Možná, že jsi unavený. Ale sám to nevíš. Proč to tak musí být? Protože člověk je součástí přírody, s jejími jarními i podzimními dny, s teplým létem a studenou zimou. Protože lidský život se podobá rytmu moře: příliv a odliv. Protože naše bytí je vlastně stále se opakující "život a smrt". Když toto pochopíš, můžeš znovu žít s odvahou, s neochvějnou důvěrou, protože víš, že po každé noci přijde nové ráno. Brzy se naučíš poznat ten nepatrný rozdíl mezi držením ruky a svazováním ducha. Poznáš, že milovat neznamená naléhat a být s někým nemusí vždycky dávat pocit bezpečí. Začneš si uvědomovat, že polibek není závazek a dárek není příslib. Začneš přiznávat své porážky s hlavou vztyčenou a s očima otevřenýma, s hrdostí dospělého, ne s pláčem dítěte a svůj život začneš stavět na dnešku, protože zítřek je na plánování příliš nejistý. Brzy zjistíš, že i slunce umí spálit, pokud je ho moc. A tak si založ vlastní zahradu a zušlechťuj svého ducha a nečekej, až ti někdo přinese květiny. Naučíš se, že skutečně dokážeš všechno překonat. Že máš v sobě sílu a že opravdu máš svou cenu. A jestli tomu všemu řekneš své "ano", když to přijmeš za své, dojdeš právě skrze to ustavičné "nahoru a dolů" ke stále větší životní hloubce a radosti.

Ženami vybraný nejlepší E-mail roku

"Milý Bože. Chodím každý den do práce a dřu 8 hodin, zatímco má žena si pěkně sedí doma. Chci, aby věděla, co musím vydržet, tak tě prosím, dovol, aby její tělo bylo prohozeno na jeden den s mým. Amen." Bůh, ve své nekonečné moudrosti, splnil mužovo přání. Příštího rána se muž probudil jako žena. Vstal, udělal rychle snídani, probudil děti, připravil jim šaty do školy, dal jim snídani, zabalil obědy a odvezl je autem do školy. Přišel domů, sebral věci na čištění, vzal je do čistírny a stavil se v bance, aby uložil peníze. Šel na nákup k zelináři, pak jel domů, vyložil nákup, zaplatil účty a zapsal vše do účetní knihy. Vyčistil bedýnku na kočičí výkaly a vykoupal psa. To už byla 1 hodina a on spěchal, aby ustlal postele, vypral, vysál prach, zametl a vytřel podlahu v kuchyni. Běžel do školy vyzvednout děti a po cestě domů se s nimi pohádal. Připravil jim mléko a sušenky a postaral se, aby udělaly domácí úkol. Pak vyndal prkno na žehlení a při žehlení se díval na televizi. V 16.30 začal škřábat brambory a čistit zeleninu na salát, obalil vepřové řízky a nakrájel čerstvou fazoli na večeři. Po večeri uklidil kuchyň, pustil myčku na nádobí, poskládal prádlo, vykoupal děti a uložil je do postele. Ve 21.00 byl vyčerpán a protože jeho každodenní povinnosti ještě neskončily, šel do postele, kde se od něj očekávala soulož, což zvládl aniž si postěžoval. Dalšího rána, sotva se probudil, poklekl u postele a řekl..."Bože, nechápu, co jsem si představoval. Jak jsem se mýlil, když jsem záviděl své ženě, že si může být celý den doma. Prosím, snažně tě prosím, mohl bys to vrátit zpátky?" Bůh ve své nekonečné moudrosti odpověděl: "Můj synu, vidím, že sis vzal ponaučení a velmi rád bych všechno změnil jak to bylo, musíš ale počkat devět měsíců. Včera v noci jsi totiž otěhotněl."

Zaručená dieta aneb Jezte jako dvouleté dítě :)

Dneska se všichni diví jak je možné, že nechci jít na oběd. No jednoduše, k večeři bude pizza, takže přes den musím snížit nějaké ty kalorie. Jako byste to holky neznaly. Nicméně mě tato otázka inspirovala k napsání následujících řádků. Vlastně nejen ta. Minimálně jednou týdně čtu nějakou zaručenou dietu popřípadě článek, který s dietou souvisí. Jako třeba tento z minulého týdne. A také proto, že mi přijde strašně nespravedlivé, že se snad všechny zástupkyně ženského pohlaví kolem mne pořád dokola trápí nějakou zaručeně fungující dietou. Takže holky: Málokteré dvouleté dítě je obézní, a tak vyzkoušejte tuto zaručeně fungující dietku :)

PRVNÍ DEN
Snídaně: Míchaná vajíčka a topinka s džemem. Snězte dvě sousta vajíček (naberte je prsty, budou vám lépe chutnat) a zbytek hoďte na zem. Jednou si ukousněte topinky a zbytek džemu si rozmažte po tváři a po šatech.
Oběd: Čtyři pastelky (na barvě nezáleží), hrst rozmačkaných chipsů a sklenice mléka (třikrát usrkněte a pak sklenici převrhněte).
Večeře: Čokoládová tyčinka, dva desetníky a čtyři doušky zvětralého piva. Zákusek před spaním: Opečte si topinku a zahoďte ji v kuchyni na zem.

DRUHÝ DEN
Snídaně: V kuchyni zdvihněte suchou topinku z podlahy a snězte ji. Zapijte polovinou lahvičky vanilkové příchuti do pečiva, případně douškem stolního oleje.
Oběd: Polovina fialové rtěnky a cigareta (sníst, ne vykouřit). Zajezte kostkou ledu.
Svačina: Chvíli olizujte lízátko a pak ho upusťte venku do prachu. Zdvihněte ho a olízejte dočista. Vraťte se s ním domů a hoďte ho na koberec.
Večeře: Kamínek nebo fazole (strčit do nosu). Vylijte kolu do bramborové kaše a jezte lžičkou.

TŘETÍ DEN
Snídaně: Dva lívance s marmeládou. Jezte prsty a utírejte si je o vlasy. Láhev mléka - polovinu vypijte a do zbytku nacpěte lívance. Po snídani odlepte z koberce lízátko, olízejte ho a hoďte na gauč.
Oběd: Tři zápalky, sklenice mléka, chléb a nutella. Několik soust vyplivněte na podlahu. Mléko vylijte na stůl a vylízejte.
Večeře: Miska zmrzliny, chipsy, trochu vína a káva.

ČTVRTÝ DEN
Snídaně: Čtvrt tuby zubní pasty (libovolná značka), dvě sousta mýdla a oliva. Vločky zalijte mlékem a posypte cukrem. Když změknou, vypijte mléko a vločkami nakrmte psa.
Oběd: Vylízejte z podlahy vločky, které po psovi zbyly. Najděte lízátko a dojezte ho.
Večeře: Talířek špaget s čokoládovým mlékem. Rozžvýkané maso nechte na talíři. Jako zákusek si dejte opalovací krém ...

Vysvětlivky k inzerátům v seznamce :)

Až se budete chtít seznámit tak si dejte velký pozor! Jen to (mě) neberte moc vážně, jinak zůstanete na věky osamoceni ;) Ale každý vztah je otázka priorit. Někomu vyhovuje povaleč někomu chlupáč. Kamarád mi řekl, že je možná lepší upřednostnit cíl cesty před samotnou cestou, ale já s tímto názorem nesouhlasím. K čemu by mi byl lehký krok na cestě vystlané růžemi, když na konci bude samota nebo nějaký ten povaleč, popřípadě čuňák který si rád zaskotačí na mezi, ale s nějakou novou laňkou, že. Ale nebudu pesimista. Vždycky může být lépe a je to lepší než hledět na to, že může být také daleko hůř, že :D Nic mějte se a užijte si prodlouženého víkendu.

Ženy

40 let........................................................48 let
Má ráda dobrodružství ......................... Měla víc chlapů, než si dokážeš představit
Sportovní typ.........................Plochý prsa
Příjemného zevnějšku .........................Šeredná jak noc
Vysokoškolské vzdělání.........................Čekej intelektuální kecy, nepustí tě ke slovu
Upřímná .........................Patologická lhářka
Volnomyšlenkářka.........................Zafetuje si
Hledá přátelství.........................Chce se zbavit pověsti velké svině
Ráda se baví, miluje kulturu.........................Je nudná
Zakládá si na tradičních hodnotách.........................Šuká jen potmě a jen v misionářské poloze
Je romantická.........................Večer při svíčkách není tak ošklivá
Má ráda přírodu.........................Má doma všelijakou havěť od koček po psy
Životem zklamaná.........................Bude tě otravovat vzpomínkami na předchozí partnery
Jsem silnější postavy.........................Našli jsme Golema

Muži

40 let ..........52 let, hledá ženu do 25 let
má rád dobrodružství ..........chce švédskou trojku, sadomaso
sportovní typ ..........čumí z gauče na fotbal v televizi, pošle tě do hospody pro točený
normální kluk ..........chlupy mu trčí z nosu a uší, nahmatáš kožich na zádech
vysokoškolské vzdělání ..........bude tě vždycky považovat za krávu
posiluje ..........furt na sebe čumí do zrcadla
volnomyšlenkář..........vyspal by se s tvou nejlepší kamarádkou, případně sestrou, sestřenicí, neteří
hledá přátelství ..........za podmínky, že budeš nahá v posteli
rád se baví, miluje kulturu ..........gauč, hospoda, čumí na Neváhej a toč
píše básně ..........přiznává, že čmárá po veřejných záchodcích
zklamán životem ..........marně pátrá po ženě,která mu bude neustále prát, žehlit, vařit
zralý ..........vetchý
má rád přírodu ..........chce se milovat v autě nebo na mezi
silnější postavy ..........pivní břicho už ničím nezakryje

FILOZOFIE ŽIVOTA

1. Pokud se k Tobě jednoho dne život otočí zády, chyť ho za prdel.
2. Psychiatři říkají, že každá čtvrtá osoba má nějakou mentální poruchu. Pokud jsi se třemi přáteli a nepozoruješ nic zvláštního, pak jsi ten blbec Ty.
3. Na dosáhnutí cíle je potřebné snít. Takže se na všechno vykašli a běž spát.
4. Když je Ti jednoho dne Tvoje milovaná osoba nevěrná a Ty chceš vyskočit z okna, pamatuj: to, co Ti nasadil(a) jsou parohy, ne křídla.
5. Sex je jako hra karet, pokud nemáte dobrého spoluhráče, pak je lepší mít dobrou ruku.
6. Ženy jsou jako překlady z cizího jazyka. Ty dobré nejsou věrné a ty věrné nejsou dobré.
7. Když jednoho dne ucítíte velké prázdno: jezte, je to hlad.

Markétka se nudila...

a tak nakonec zjistila jaké celebritě se podobá:) A protože jsem se tím bavila fakt hodně, hledala jsem i podobu mého miláčka, Ivika a Jamese. Podoba nepodoba, stejně mám a znám ty NEJ lidi na této planetě :) Nebojte, neošidím Vás.

Tady jsem já, Ivík a James. Petr je prostě nej chlap na světě a žádná celebrita se mu nevyrovná :) Taky mi jedna jeho fotka nestačila tak dávám jeho 1., 2. a 3. srovnání. Jestli Vás zajímá komu se podobáte Vy, pošlete fotku ;)

Některé výroky by se měly vytesat do kamene a já bych si je měla každé ráno přečíst...

Chovej se k druhému tak jak by sis přála, aby se on choval k Tobě a ono to bude hned lepší.

Nikdo nejsme dokonalý, ani Ty, nauč se tolerovat a odpouštět nedokonalosti. V životě musíš hledat jen to dobré, aby jsi přežila a toho špatného si moc nevšímat.

Musíte se oba snažit, chce to přidat na síle. Ten druhý musí cítit, že ho miluješ. A pak i když na něj ječíš, tak to od Tebe vezme :)

Je snadnější být milencem než manželem, protože je těžší být denně duchaplným, než pronést občas pěknou poznámku.

Takových vět co jsem za ten týden slyšela je hodně. A píši je sem, aby si je přečetl i Petr. Dnes je sice 13., ale já jsem posel dobrých zpráv. Sice jsem si to představovala malinko jinak, ale vše jsme se vyříkali a na tom co nám vadí teď musíme oba zapracovat. Zbytek víkendu jsme si už jen užívali jeden druhého, večeři a usmiřování... A že to bylo nádherné usmiřování ;) Takže začínáme od nuly a doufám, že lépe a hlavně napořád, protože bych už nepřežila, kdyby se to po čase vrátilo do starých kolejí. Omlouvám se všem, vím, že jste měli strarosti a nervy jako my, ale jinak to asi opravdu nešlo. Hlavní je, aby nám to pomohlo. A moc děkuji za podporu, bez Vás bych to nezvládla.

A pak že není hřešení tak snadné a příjemné :)

Na počátku pokryl Bůh zemi brokolicí, květákem a špenátem, zelenou, žlutou a červenou zeleninou všeho druhu, aby muž a žena mohli žíti dlouho a zdravě. A Satan stvořil Algidu a Rafaelo. A zeptal se: "ještě pár horkých višní k té zmrzlině?" A muž odpověděl "ano, rád" a žena poznamenala: "Mně prosím ještě horkou vafli se šlehačkou ." A tak každý přibral 5 kilo. A Bůh stvořil jogurt, aby si žena mohla uchovat figuru, která se muži tak líbila. A Satan vytvořil z pšenice bílou mouku a z řepy cukr a zkombinoval je. A žena změnila svou konfekční velikost z 38 na 46. I řekl Hospodin: "zkuste můj čerstvý okurkový salát." A Ďábel k tomu stvořil dressing a česnekový toast jako přílohu. A mužové a ženy si po tomto požitku povolili pásky alespoň o jednu dírku. Bůh ale vyhlásil: "Dal jsem vám přece čerstvou zeleninu a olivový olej na ni!" A Satan vytvořil malé briošky a Camembert, humrové chlebíčky a kuřecí prsíčka na másle, k čemuž bylo již třeba druhého talíře. A hladina cholesterolu lidstva stoupala k nebesům. Tak Hospodin stvořil běžecké boty, aby jeho děti ztratily nějaké to kilo. A Satan stvořil kabelovou televizi s dálkovým ovládáním, aby se člověk nemusel obtěžovat s přepínáním. A mužové a ženy se smáli a plakali před blikající obrazovkou a počali se odívati do strečových joggingových dresů. Nato Bůh stvořil brambory, s nízkým obsahem tuku a bohaté na draslík a další cenné látky. A Satan odstranil zdravou slupku a vnitřek rozdělil na plátky, které pak smažil ve zvířecím tuku a poprášil pak spoustou soli. A člověk získal dalších pár kilo. Pak Hospodin vynalezl libové maso, aby jeho děti nemusely zpracovávat tolik kalorií, a přitom aby se zasytily. A ďábel stvořil McDonalds a Cheeseburger za 99 centů. A pak se Lucifer zeptal: "Hranolky?" A člověk odpověděl: "Jasně - extra velkou porci s majonézou!" A čert řekl: "tak to má být." A člověk utrpěl srdeční infarkt. Bůh si povzdychl a stvořil čtyřnásobný bypas. A Satan vynalezl státní zdravotní pojištění.

...pěkně řečeno, ale co naplat, když Evě chutná jen s Adamem. ...ti dva se rádi měli, na nic nehleděli... Vím, že naděje umírá poslední a vím, že zas přijde den, kdy se zas budu ze života těšit a bude vše chutnat jako dřív. Ale už aby to bylo, protože jinak si ty svoje svody ďáble klidně nech všechny :(

Jinou radost už nemám

tak přidávám nějaké nové fotky synovce. Nik roste jako z vody, hrdinsky zvládá všechna očkování. Mamince nedá chvilku pokoj, protože je zvědavej jako opice - to má asi po mě :) A zbaští sám už i půlku přesnídávky. Alespoň, že jemu chutná. Já můžu jen doufat, že mě zas jednou začne.

Co si myslíte o blondýnkách?

Jedna blondýnka se zúčastnila kvízu inteligence v "Life TV Show". Výhra : 1.000.000 EUR. TV-Showman ji dal následující otázky:

1. Jak dlouho trvala stoletá válka?
Možnosti: A/ 116 let, B/ 99 let, C/ 100 let, D/ 150 let
Blondýna využila práva na otázku neodpovědět.

2. V které zemi byl vynalezen klobouk zvaný "Panama„?
Možnosti: A/ Brasilie, B/ Chile, C/ Panama, D/ Ecuador
Blondýna poprosila diváky o pomoc.

3. V kterém měsíci slaví Rusové svátek Říjnové revoluce?
Možnosti: A/ leden, B/ září, C/ říjen, D/ listopad
Blondýna využila práva zavolat přítelkyni na telefonu.

4. Jak znělo správné jméno krále Jiřího IV?
Možnosti: A/ Albert, B/ Jiří, C/ Manuel, D/ Jonáš
Blondýna využila práva vyškrtnout dvě špatné odpovědi.

5. Podle kterého zvířete vzniklo pojmenování Kanárské ostrovy?
Možnosti: A/ kanárka, B/ klokana, C/ krysy, D/ psa
Blondýna vypadla ze soutěže.

Pro případ, že jste se při čtení dobře bavili a smáli, zde jsou správné odpovědi:
1. Stoletá válka trvala 116 let (od 1337 do 1453).
2. Klobouk „Panama „ byl vynalezen v Ecuadoru.
3. Říjnová revoluce se slaví 7. listopadu.
4. Správné jméno krále Jiřího IV. bylo Albert. Král si změnil jméno v roce 1936.
5. Jméno Kanárské ostrovy pochází od psů. Latinsky insularia canaria.
No, jste o hodně chytřejší než blondýna ????

BOJ

ZDALEKA SE OZÝVÁ POSLEDNÍ LÁSKY TÓN A TY HO NIKDE NESLYŠÍŠ. PTÁM SE SAMA PROČ? BOJUJEŠ ZE VŠECH SIL, ABY JSI HO SLYŠELA, ALE TVÉ TĚLO JE UŽ UNAVENÉ A ROZTRHANÉ SMUTKEM BEZ LÁSKY. BOJUJEŠ UŽ Z POSLEDNÍHO DECHU, ALE ANI KRÁSA PŘÍRODY TI NEDÁVÁ NOVOU NADĚJI DO ŽIVOTA. JSI SILNÁ, SILNĚJŠÍ NEŽ URAGÁN ČI BOUŘE, ALE TVÉ SRDCE JE ZKLAMANÉ A CHLADNÉ. JE BEZ CITU A TY TO VZDÁVÁŠ. UKONČILA JSI TO SAMA! TEĎ UŽ JEN MŮŽEŠ O LÁSCE SNÍT! BYLAS JAKÁ BYLAS A JE TO JEN TVŮJ BOJ!

PS: PROMIŇ MI, I ZA TO SLOVO KTERÉ NESNÁŠÍŠ.

Nejhorší den mého života

Rad není nikdy dost

Miluj muže, který ti neříká, že jsi "sexy", ale že jsi "krásna".
Toho, který ti zavolá zpátky, když jsi ty položila.
Toho, který zůstane vzhůru jen proto, aby tě viděl spát.
Toho, který líbá tvé čelo.
Toho, který tě chce ukázat celému světu, i když nejsi zrovna miss.
Toho, kterému je úplně jedno, jestli jsi časem ztloustla nebo zhubla.
Toho, který říka: "Co si dáš, broučku? Já uvařím."
Toho, který tě před svými přáteli vezme za ruku.
Čekej na toho, který ti neustále bude říkat, co pro něj znamenáš a že je dítě štěsteny, když má zrovna tebe.
Na toho, který tě představí svým přátelům se slovy: "Tak to je ona."
Miluj ho, protože on miluje tebe.

Víkend ve znamení cest

Určitě Vás nehodlám zdržovat vyprávěním o tom co vše se dělo o víkendu. Jistě jste došli k závěru, že jsme objeli veškeré příbuzenstvo a měli jsme se fajn :) Ale zmiňuji se o tom jen v souvislosti s fotečkama Dominika, které jsem aktualizovala v galerii, takže hurá na ně :)

Na nevěru s humorem?

Jistý podnikatel poslal z práce své manželce fax, ve kterém stálo:

Moje milá manželko, určitě chápeš, že mám jisté potřeby, které Ty jako 54-letá nemůžeš uspokojit. Jsem s Tebou velmi šťastný a považuji Tě za dobrou manželku. Přesto doufám, že mi nebudeš mít za zlé, když se z tohoto faxu dozvíš, že trávím noc se svou 18-letou sekretářkou Vanesou v hotelu Comfort Inn. Neznepokojuj se. Před půlnocí budu doma.

Když se muž vrátil domů, našel v jídelně tento list:

Můj milý manželi, dostala jsem Tvůj fax a děkuji Ti za upřímnost. Při této příležitosti Ti chci připomenout, že 54 let bylo před časem také Tobě. Současně Tě chci informovat, že v čase, kdy čteš tento list, budu s Michalem, mým učitelem tenisu, který je stejně jako Tvá sekretářka 18-letý, v hotelu Fiesta. Jako zkušený muž s dobrými znalostmi matematiky určitě víš, že se nacházíme v podobné situaci...Pouze s malým rozdílem: 18-letému to jde s 54-letou víckrát, než 54-letému s 18-letou, takže se mnou do rána určitě nepočítej!!!

Životní cesty

Je tolik cest, které se přede mnou otvírájí, ale kterou se dát?

Jak přimět kočku, aby spolkla pilulku

Jelikož já chovatelkou jednoho kočičáka jsem, tak mě tento návod hodně pobavil a myslím, že dost barvitě bych mohla popsat zkušenost s Orinovo koupáním :) Ala prášky polyká fakt slušně a napoprvé. Naštěstí :)

1. Vezměte kočku do náruče tak, jako byste chovali malé dítě. Ukazováčkem a palcem levé ruky jemně přitlačíte na její tváře kolem tlamičky, zatímco držíte připravenou pilulku v pravé ruce. Jakmile donutíte kočku otevřít tlamičku, vhodíte do ní pilulku a počkáte až kočka tlamičku zavře a pilulku spolkne.
2. Seberete pilulku z podlahy a vyndáte kočku zpoza kanape. Vezmete ji do náruče a opakujete celý proces.
3. Chytnete kočku v ložnici, kam utekla, a zahodíte zvlhlou pilulku.
4. Vezmete novou pilulku, sevřete kočku do náruče pevněji a levou rukou stisknete pevně k sobě její přední tlapky. Pravou rukou jí násilím otevřete tlamičku a ukazováčkem jí nacpete pilulku až do krku. Podržíte jí zavřenou tlamičku a počítáte do deseti.
5. Vylovíte pilulku z akvária a sundáte kočku z vršku skříně. Zavoláte na pomoc manželku.
6. Kleknete si na podlahu s kočkou pevně sevřenou mezi koleny. Podržíte jí pevně přední i zadní tlapky a ignorujete přitom její skřeky. Necháte manželku, aby držela její hlavu jednou rukou a zatímco jí násilím dřevěným pravítkem otevře tlamičku, vhodíte do ní pilulku a hladícími pohyby po jejím krku zajistíte, aby pilulku spolkla.
7. Sundáte kočku z tyče na záclony a připravíte si novou pilulku. Udělejte si poznámku - koupit nové pravítko a opravit záclony. Opatrně smeťte roztříštěné střepy z váziček a sošek, které původně stály na obrubě krbu.
8. Zabalte kočku do velkého ručníku a požádejte manželku, aby si na ni na podlaze lehla tak, aby kočce vyčnívala jen hlava. Dejte pilulku na konec brčka na pití, otevřete kočce násilím tlamičku tužkou a foukněte do ní brčkem pilulku.
9. Zkontrolujte na návodu pilulkové krabičky, zda pilulka není škodlivá pro lidi, spláchněte nepříjemnou chuť pilulky sklenicí vody. Nalepte leukoplast na manželčinu ruku a odstraňte krev z koberce studenou vodou a mýdlem.
10. Najděte a přineste kočku ze sousedova altánku. Vezměte další pilulku. Dejte kočku dovnitř kuchyňské skříňky a skřípněte jí krk dvířky tak, aby jí vyčnívala ven pouze hlava. Otevřete násilím její tlamičku dezertní lžící a vstřelte pilulku do jejího krku gumičkou podobně jako prakem.
11. Přineste z garáže šroubovák a zašroubujte zpátky vyvrácené panty skříňky. Dejte si na tvář studený obklad a zkontrolujte, kdy naposledy jste byl očkován proti tetanu.
12. Zavolejte požárníkům, aby vyprostili kočku z vrcholku stromu přes ulici. Omluvte se sousedům, kteří autem nabourali do svého plotu, když se snažili nepřejet vaši kočku běžící přes ulici. Vezměte poslední pilulku.
13. Přivažte kočce pevným zahradnickým drátem přední tlapky k zadním a pak ji celou přivažte k noze jídelního stolu. Rukou, ochráněnou těžkou koženou rukavicí, nacpěte pilulku následovanou celým syrovým biftekem do její tlamičky. Podržte její hlavu horizontálně a nalijte do jejího hrdla sklenici vody.
14. Požádejte manželku, aby vás zavezla na pohotovost. Snažte se tam pak sedět naprosto nehybně, zatímco vám ošetřující lékař zašívá vaše prsty a tvář a odstraňuje zbytky pilulky z vašeho pravého oka. Na zpáteční cestě domů se zastavte v obchodě s nábytkem - objednat nový jídelní stůl.
15. Vyřiďte se spolkem pro ochranu zvířat, aby si přijeli pro vaši kočku. Zavolejte do obchodu s domácími zvířaty, zda nemají náhodou na prodej křečka.
A jak k témuž přimět vašeho psa? Zabalte pilulku do kousku slaniny.

Dlouhé večery se sklenkou něčeho dobrého

Dnes si pro změnu připadám jako Garfield v mém posledním stripu: "MAKE A NOTE, MARKÝTKO! NEVER DRINK ALONE RIGHT BEFORE BEDTIME!" :) Ne, že bych se opila, to ne, ale spát jsem šla opět v jednu a ráno se mi tak moc nechtělo vstávat a jsem za tento týden fakt přejetá. A jelikož dnes jdeme zas ven, tak mi spánek v brzkých hodinách nehrozí. Ale je víkend, tak si přispím - prosím NEBUDIT! ;)

Alkoholníček je milý malinký skřítek, kterého všichni jistě znáte. Pustíte-li si jich víc do těla, než je zdrávo, začnou tělu vládnout. Nejvíc mají alkoholníčci spadeno na mozkovníčky. Ti zodpovědní kluci u počítačů v bílých pláštích a korkových sandálech je opravdu provokujou pouhou existencí. Vyhodí je od počítačů a řádí. Alkoholníček na rozdíl od toho suchoprda mozkovníčka je zábavný chlapík. Hraje si na počítačích hry, vymazává soubory, típe cigarety o monitor, prostě se umí bavit. Nejvíc to vždy odskáče cenzorníček. To je takový malinký skřítek vedle jazyka u rumpálu, kterým otevírá pusu, když chcete něco říct. Tomu mozkovníčci posílají mailem, co vymysleli, a on to zváží, je-li to chytré, nebo ne, a podle toho tu hubu otevře nebo neotevře. Toho alkoholníčci vždycky sejmou prvního. Takže všechny ty blbosti, co alkoholníčci vymyslí, jdou okamžitě ven. To je ten důvod, proč máte druhý den strach, co jste to včera zase žvanili. Ráno, když se mozkovníčci probudí a vidí tu spoušť, jsou opravdu hrozně rozhněvaní až nasraní. A ženou ty zoufalé, zesláblé a zpitomělé alkoholníčky od počítačů pryč. Surově je kopou, strkají a roztomilí, zblblí alkoholníčci prchají. Doběhnou až k takové velké stěně. Dál už cesta nevede. A tak ti zoufalci začnou klepat pěstičkami na tu velkou stěnu. A to je přesně v místě tady nad obočím. Proto vás ráno při kocovině bolí hlava. A jsou na to jen dva léky. Buď musíte počkat a vydržet, až vaši chudáčci alkoholníčci pochcípají za tlukotu pěstiček do stěny nad obočím, anebo jim musíte rychle poslat na pomoc nějaké jejich kamarády.

To je zase den, co den, TÝDEN!

Dneska se mi opravdu daří, vlastně celý týden lítám jako hadr na koštěti, a to jak v práci tak doma. Dnes u nás bylo důležité jednání, a tak jsem uklízela šéfovi kancelář - což spočívalo v roztřídění, založení a srovnání snad tisíce papíru ze zavaleného pracovního stolu - což mi ubralo asi 5 let života. Tuhle přehrabování a třídění papírů fakt nesnáším. Byla jsem požádána, abych pro klienty připravila občerstvení – nějaké obložené mísy. No dobrá. Vyběhla jsem do Tesca, kde bylo lidí jako s....k, v kanceláři pak uklidila, připravila ony mísy. Klienti dorazili a začalo kolo číslo 2. Na tři kola objednávali kávu, vodu, sladkosti,...lítala jsem nahoru dolu, od čerta k ďáblu, prostě frmol. A pak to přišlo, pobavila jsem sama sebe. Měla jsem odfaxovat žádost na ambasádu. Telefonní číslo bohužel začíná placenou 900stovkou na kterou máme hovory z kanceláře blokované. Tak složitě vymýšlím odkud to poslat, zkouším okolní kanceláře, kamarády, a když to vypadá nadějně, ozve se záznamník na faxu: "Minuta hovoru bude účtována sazbou 360 Kč /min." No kdo by mi to dobrovolně profaxoval, že? A když už mi vše tak krásně krachlo, šéf nervózní, přišla kolegyně s prostým dotazem: " A co Franta?". No jo František, a mě to nenapadlo - poslat fax na naši pobočku a poprosit, aby to ofaxovali. Doufám, že se teď smějete jako všichni, kterým jsem to vyprávěla. Klidně přijímám i pojmenování „typická blondýna“. No jo no když se daří, tak se daří. A proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, že? :) MIK to komentoval jednoduše, ale výstižně: ";)))) jeezismarja :)))"

A navíc takhle to vypadá, když popřeji klientovi k svátku: "Vážení, děkuji za přání - byl jsem sice po otci křtěn František Xaverský, který míval svátek v prosinci - nicméně ještě jednou děkuji; i ten František z Assissi, jehož svátek na dnešní den připadá, není historicky přehlédnutelný. Zdraví" Grrr... Dva Petrové v kalendáři, každý slaví jinak, František měl svátek jindy, Milivoje vymazali,...a kdo ví co ještě. Tak kluci, kruci dyť je to snad milé, že si někdo na někoho vzpomene a chce popřát vše nej, ne? Myslím, že prostě "děkuji" by mi vážně stačilo ;)

Sebevědomí ženy

Věk 3 roky : podívá se na sebe a vidí Královnu.
Věk 8 let : podívá se na sebe a vidí Popelku.
Věk 15 let : podívá se na sebe a vidí Škaredou sestru (mami, já nemůžu jít do školy tak jak vypadám!!)
Věk 20 let : podívá se na sebe a vidí : "moc tlustá/moc hubená, moc krátká/moc dlouhá, moc plochá/moc oblá", ale rozhodne se jít i tak ven.
Věk 30 let : podívá se na sebe a vidí : "moc tlustá/moc hubená, moc krátká/moc dlouhá, moc plochá/moc oblá ", ale protože nemá čas to napravit, jde i tak ven.
Věk 40 let : podívá se na sebe a vidí : "moc tlustá/moc hubená, moc krátká/moc dlouhá, moc plochá/moc oblá ", ale řekne si : "Alespoň jsem čistá" a jde i tak ven.
Věk 50 let : podívá se na sebe a vidí : "já jsem" a jde kamkoliv, kam chce jít.
Věk 60 let : podívá se na sebe, vzpomene si na všechny ty lidi, kteří se už na sebe do zrcadla podívat nemůžou. Jde ven a svět jí patří.
Věk 70 let : podívá se na sebe a vidí moudrost, smích a schopnost, jde ven a těší se ze života.
Věk 80 let : neobtěžuje se díváním. Dá si na hlavu purpurovou čapku a jde ven, bavit se světem.

MOŽNÁ BYCHOM VŠECHNY MĚLY SÁHNOUT PO TÉ PURPUROVÉ ČAPCE DŘÍV!

Jaro, léto, PODZIM, zima

...a že je to pořádná dřina. Léta běží, za chvíli už sněží, ani jsem se nenadala, a tak zestárla. Léta běží čím dál rychleji, stránky diáře otáčím namísto po dnech snad po týdnech, jinak si tu rychlost nedovedu vysvětlit. Možná to rychlé tempo je příčinou mé náročnosti a rozladěnosti. Někdy mám pocit, že s tímto tempem to se mnou bude za chvíli k nevydržení. Potřebuji zastavit, možná vystoupit z rychlíku a přesednout na pohodový motoráček, se kterým bych si jízdu dokázala v klidu vychutnat, užít. Teď frčím, a i když toho stihnu neuvěřitelně hodně, nevím zda si z toho dokážu vzít maximum. Stávám se povrchní. Možná přehlížím ty důležité maličkosti. Nu, budu nad tím přemýšlet, až vymyslím kdy na to bude čas. Vážně potřebuji vypnout, mám pocit, že jinak vykolejím! Ale nedokážu to. Možná nechci opravdově. Kéž byste tu brzdu někdo dovedl zatáhnout za mě, bylo by to tak jednoduší. Nevím čím to je. Možná podzimem, který mám odmalička tak ráda. Možná i na mě dolehla tíha toho, že něco končí – a to že mi v mém podvědomí cosi bublá se mi vůbec nelíbí.

Buďte na mě hodnější častěji prosím ;)

Klient: "Dobrý den Markétko, to jsem rád, že Vás zase vidím. Vy jste moje jediné potěšení za celý den. Vlastně za celý měsíc. Jak to děláte, že jste pořád jako sluníčko?" ... Bez komentáře, já nedělám vůbec nic :) Ale mooooc mě to těší, tak kdybyste chtěli, chvalte mě taky - chvály není nikdy dost! A tak kráááááásně se to poslouchalo. Škoda, že nejde zmáčknou tlačítko REWIND a PLAY AGAIN, a nejlépe REPEAT :(

Zrušme pondělky

Lépe nelze popsat s jakou nechutí jsem dnes vstávala do práce. Raději bych si zalezla zpátky do teploučké postýlky, koukala na filmy, udělala si něco k papu a zase si zalezla,... Já chci taky marodit :) Dnes bych si tak dovedla představit celý den. Víkend byl náročný, ale kouzelný. Starala jsem se o svého synovečka a jak mi bylo řečeno, slušel by mi. Ostatně i Dominik by určitě nebyl proti, krásně se mu na mě hajalo. No u Ivči by to neprošlo a u Petra taky asi ne, tak zůstaneme u půjčování:) Ale Dominik je opravdu strašně hodné miminko a taky šikulka :) jak se prcek snaží zvedat hlavičku. A jak se na mě žulil od ucha k uchu, nu co, konec slintání, to byste stejně museli vidět :) Až budou fotečky, přidám je. Třeba Vás taky k něčemu inspirují ;)

Happy day

Interview o životě

"Pojď dál," řekl Bůh. "Tak ty bys se mnou chtěl udělat interview ?" "Jestli máš čas." řekl jsem. Bůh se usmál a odpověděl: "Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se mě vlastně chceš zeptat?" "Co tě na lidech nejvíc překvapuje?" Bůh odpověděl: "To, že je nudí být dětmi a tak pospíchají, aby dospěli, a když jsou dospělí, zase touží být dětmi. Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak utrácejí peníze za to, aby si dali do pořádku své zdraví. Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost, ani pro budoucnost. Překvapuje mě, že žijí, jakoby nikdy neměli umřít a že umírají, jako kdyby nikdy nežili.". Bůh mě vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli. Pak jsem se zeptal: "Co bys chtěl jako rodič naučit své děti?" Bůh se usmál a odpověděl: "Chci, aby poznali, že nemohou nikoho donutit, aby je miloval. Mohou jen dovolit, aby je druzí milovali. Chci, aby poznali, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají. Chci, aby poznali, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto, že je lepší nebo horší než jiní. Chci, aby poznali, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně. Chci, aby poznali, že trvá jen pár vteřin způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá mnoho let, než se taková zranění uzdraví. Chci, aby se naučili odpouštět, odpouštět skutkem. Chci, aby věděli, že jsou někteří, kdo je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit. Chci, aby věděli, že za peníze si mohou koupit všechno kromě štěstí. Chci, aby poznali, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád. Chci, aby poznali, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musejí odpouštět." Chvíli jsem seděl a těšil se z Boží přítomnosti. Pak jsem Bohu poděkoval, že si na mně udělal čas. Poděkoval jsem mu za všechno, co pro mne a pro mou rodinu dělá. A Bůh odpověděl: Kdykoli. Jsem tu čtyřiadvacet hodin denně. Jen se zeptej a já ti odpovím." Lidé zapomenou, co jste řekli. Lidé zapomenou, co jste udělali, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.

The best trip of my life

Zamilovala jsem se. Netušeně, nečekaně, opravdově a hluboce. V sobotu mé duši učaroval pocit volnosti, rychlosti, souladu s krajinou a požitek z jízdy. Řízení auta mě doposud uspokojovalo, ale po sobotní jízdě na motorce už nebudu mít nikdy tak klidný spánek. Asi navždy ve mně zůstane ta touha a chuť se znovu svézt. Samotné řízení mě neláká, naopak sedadlo spolujezdce fascinuje. Jsem za svezení Jirkovi neskutečně vděčná, na druhou stranu mi dal okusit něčeho co mi bude hodně moc chybět. Při zpáteční cestě autem jsem jen přemýšlela jaká je to nuda, jak je krásné počasí, jaké to bylo a jaké by to mohlo být,... A ač závistivá nejsem, hluboce jsem záviděla všem projíždějícím motorkářům. Neznám horší pocit než toužit, moc chtít a nemožnost mít.

Proč Bůh stvořil děti a následně vnoučata

Kdykoli máte pocit, že jsou děti nezvladatelné, můžete najít útěchu v tom, že dokonce ani všemohoucnost našeho Pána nedosahovala k Jeho vlastním dětem. Poté, co utvořil nebesa a zemi stvořil Bůh Adama a Evu. Mezi prvními věcmi, o kterých mluvil jim také řekl: „Nesmíte!“
„Nesmíme co?“ zeptal se Adam.
„Nesmíte jíst zakázané ovoce!“ odvětil Bůh.
„Zakázané ovoce? My tu máme zakázané ovoce? Hele, Evo, my tu máme zakázané ovoce!“
„Kecáš!“
„Ne, vážně!“
„NESMÍTE jíst zakázané ovoce!“ zopakoval Bůh.
„Proč?“
„Protože jsem váš Otec a zakázal jsem vám to!“ odpověděl Bůh a sám si říkal, proč neskončil s tvořením světa hned poté, co udělal slony. Pár minut nato Bůh viděl, jak Jeho děti svačí jablko a rozhněval se.
„Neřekl jsem vám snad že nemáte jíst zakázané ovoce?!“ zeptal se.
„Ehm, jooo.“ Odpověděl Adam.
„A tak proč jste neposlechli?“ zeptal se Otec.
„Já nevím,“ řekla Eva.
„Ona začala!“ ozval se Adam.
„Neee!“
„Ale jo, začalas!“
„Nee!“
Jelikož v tu chvíli došla Otci trpělivost, potrestal je tím, že budou mít vlastní děti. Tím momentem se stalo něco, co se dodnes nezměnilo.

Ale přece jen je v tomto příběhu útěcha! Pokud se trvale a láskyplně snažíte předávat svým dětem moudrost a oni ji odmítají, nebuďte k sobě tak přísní. Pokud i Bůh měl problém s výchovou dětí, kdo řekl že vy byste to měli mít snadné? Buďte hodní na své děti, jednou vám budou vybírat domov důchodců! Pokud jste ve stresu a máte bolení hlavy, udělejte to, co radí příbalový leták na Aspirinu: „Vezměte si dvě tablety… a … držte (se) z dosahu dětí.“

Něco k zamyšlení:
- První dva roky jeho života učíte své dítě chodit a mluvit. Pak strávíte dalších šestnáct let tím, že jim říkáte ať si sednou a mlčí. Podobně se vyjádřil už Feuchtwanger :)
- Vnoučata jsou Boží odměnou za to, že jste nezamordovali své vlastní děti.
- Matky „puberťáků“ ví, proč některá zvířata pojídají své mladé.
- Děti se málokdy spletou když vás citují. Ve skutečnosti zopakují každičké slovo, které jste neměli vyslovit.
- Hlavní důvod pořádání oslav narozenin vašich dětí je ujištění se o tom, že vlastně existují ještě horší děti něž jsou ty vaše.

Oslava Shakespeara

Ano, ano, tímto vzdávám hold jeho jménu a umění. V pátek jsme navštívili Letní Shakespearovské slavnosti, konkrétně představení Othello, které bylo připraveno k 10.výročí. Hru zinscenoval režisér Petr Kracik, podle pera Martina Hilského. Tato Shakesperavská tragedie nás přikovala do sedadel stejně jako atmosféra, kterou ji nádvoří Nejvyššího purkrabství Pražského hradu dodalo. Oceňuji práci herců, kteří své role zahráli věrohodně a Oldřich Navrátil v roli Jaga zcela exceloval. Ale stejně věrohodné byli i výkony Martina Zahálky jakožto Othella, Zuzany Vejvodové hrající Desdemonu a Barbory Munzarové jakožto Emílie.

Zbytek víkendu jsem byla bohužel sama samotinká, ale neděli mi vylepšil Reesha, s kterým jsem měla tu čest shlédnout v Palace Cinemas Auta - pěkný animovaný film a ač se řadím mezi dospěláky, kteří preferují filmy v původním znění, jsem byla okouzlena jak animací tak dabingem :) Uznávám, že jde o film kde dobro vítězí nad zlem, povznáší lásku a přátelství nase vše, ale nedovedu se představit, že by byly děti učeny opaku :) Dnes se chystáme na Miami Vice, tak snad budeme také nadšeni.

Láska

Omlouvám se, dnes jen bez mých komentářů. Dneska toho asi moc nevymyslím, neboť můj mozek prostě sprostě stávkuje a léčí se ze včerejší rozlučky. Navíc se mě snaží přinutit spát, prý se mu ty tři hodinky zdají nedostatečné :) Jo dneska se mnou nic nebude, padnu za vlast :) a to hned jak dorazím domů.

"Láska nejsou pouta, která si navzájem udělujeme a když máme pocit, že není vše v pořádku, tak je přitáhneme ještě víc. Neberme si křídla navzájem, jen se o ně společně starejme a nechejme je růst, společně s bláznovstvím"

"Až najdeš co jsi nikdy neztratil, ucítíš cos nikdy necítil. Poznáš, že láska není jen milování, ale především velká obět a uctívání. Zastav čas a ohlédni se zpět, zjistíš, že na lásce stoji svět. Proto važ si toho co za běžné pokládáš, neboť pozdě je brečet, když už to postrádáš."

"Kdo nikdy neudělal chybu, nikdy nevyzkoušel nic nového."

"Nevěra je zrada zásad svých a nebo těch, na kterých jsme se domluvili s partnerem."

Nemohl by někdo zastavit čas, prosím?

Prosím, prosím, alespoň na malou chvilku. Vůbec nic nestíhám. Můj současný stav by asi nejlépe vystihla písnička z Broučků: " Nestíhám, nestačím, nestihnu to, nestačím, přátelé, vážení, mám veliké zpoždění!" Já se polepším :) A abyste neřekli, se zpožděním (ale přece) jsem přidala alespoň nové fotky Dominika a naše. Z Kratochvílení sice fotky mám, ale zas to není takový trhák, tak proč to lepit na web, když už tak mi dochází místo, že :)))

HESLO PRO DNEŠNÍ DEN: "POUŽÍVEJ RADŠI UŠÍ NEŽ JAZYKA." Takže dejte na moudrého Senecu a měj te se :)

Bodovací systém pro muže

Omlouvám se za delší výpadek, i když na svou obranu podotýkám, že se od čtvrtka do neděle konal CZECH OPEN a tak opravdu nebyla ani chvilka času. Všechen sebraly turnaje, obídky, posezení, akce a vydechla jsem až v neděli a to skoro úplně :) Ale vyhrál můj nejoblíbenější tým, takže spokojenost největší B-) Červeným liškám patřila letní Praha a kdo neviděl, nepochopí :)) Ať žije PIXBO a obzvláště vynikající útočník Martin Dahlgren chichi :)) Dnes jsem narazila na fakticky roztomiloučký článek :-) až geniální, tak se o něj podělím. No na každém šprochu, pravdy trochu, že B-) A také se musím pochlubit jaký máme v rodině chlapáky a ukázat Vám výsledek tvrdé dřiny, která každého stála několik let života. Někoho méně, někoho více, ale rodina je rodina, od táty až po syna. Tak valte oči na výsledek práce, protože kolna je spíš menší chaloupka :) FOTO

Naše víkendové kratochvílení

V sobotu jsme měli lístky na Kratochvílení 2006 a jelikož představení začínalo až od devíti hodin, naplánovali jsme si návštěvu u Ivči. Byl to nádherně strávený den, mám tolik zážitků, dokonce jsem i krmila a asistovala při koupání. Nik je tak nádherné miminko, prďolka slaďoučká, že jsem trávila skoro celou dobu u jeho postýlky a sledovala jak spinká, jak se žulí, jak se kření,... Je to nádhera sledovat a chovat si to malé nevinné stvoření. Andílka, který má teprve celý život před sebou a jeho starosti spočívají v tom se napapat (a že je to pro něj pořádná dřina) a vyspinkat se. Sbírá síly a jde mu to dobře. Večer jsme se vydali na státní zámek Kratochvíle, abychom shlédli 10. ročník Kratochvílení. Bylo to opravdu originální divadelní představení divadla Continuo inspirované jedinečnou architekturou zahrady a zámku. I když jsme čekali po vizuální stránce více, myslím že se díky totálnímu nasazení všech účinkujících a živé hudbě podařilo podtrhnout atmosféru nočního zámku. Upřímně mi bylo herců líto, protože nám byla zima (a to jsme byli oblečení) a oni se nazí či oblečení brouzdali vodním příkopem. Brrr :( Po představení jsme pěkně uháněli k domovu, abychom se konečně trochu vyspali. Přeci jen chodit spát každý den v týdnu v jednu hodinu v noci a ráno vstávat do práce je pro mě už nějak náročné :) V neděli jsme byli pozváni na oslavu svátku Petrovo maminky, a to také nemělo chybu. Takové víkendy bych za nic nevyměnila. Fotky Nika a snad i z Kratochvílení dodám později ;)

A abyste se moc nenudili, přidávám dodatečně fotky, které jsem nafotila při středeční FIRE SHOW, která se konala v usedlosti Cibulka. Bylo to vážně moc pěkné a určitě tento nevšední zážitek doporučuji. Určitě ještě na nějakou vyrazím, tak se můžete přidat ;)

To budu tvrdit pořád

Není nad to mít se ke komu přitulit. Obejmout a být obejmut se stejnou láskou. Políbit a být políben se stejnou vroucností. Dát srdce a dostat druhé naplněné stejnými city. Pohladit a být pohlazen se stejnou něhou. Milovat a být milován se stejnou vášní. Asi pořád zůstanu romantičkou, kterou veškerá láska nabíjí štěstím a optimismem. A nic nevynahradí pocit upřímné, hluboké, opravdové lásky. Dneska mám opravdu velice rozněžnělou náladu :) Kdybych byla básník, asi bych teď složila krásnou básěň. Kdybych byla horolezec, vylezla bych na vysokou horu a křičela do světa. Kdybych byla marmeládou, toužila bych po tom, aby mě někdo rozetřel na chleba. Kdybych byla oblečením, toužila bych se pevně přimknout k nahému tělu. Kdybych byla oceánem, toužila bych omývat rozprahlé písčité pláže.

A tak je to s námi pořád a já jsem tomu ráda

Včera jsme slavili takové naše malé výročí a tak jsme si udělali krásný večer. Vyrazili jsme na pokračování Pirátů z Karibiku do Galaxie v nákupním centru Novodvorská. Jelikož jsme tam ještě nebyli, vyrazili jsme o něco dříve, abychom si mohli centrum v klidu projít. Samozřejmě jsme si udělali radost v New Yorkeru a taky v Novo Café, kde jsme slintali nad výborným zmrzlinovým pohárem. Samozřejmě, že každý nad svým. A film neměl chybu, dobrou polovinu jsme se váleli smíchy a nejvýstižněji by ho asi popsal titulek: "100% oddychovka". Lepší večer jsme ani naplánovat nemohli. Jediný kdo nám naše oslavy moc neschvaloval byl Orínek, kterého se dotkl náš pozdní příchod. A ta noc ;) ani nemluvím. Prostě toto je pirát, který se zmocnil mého srdce. Jen doufám, že s ním nebude zacházet jako Jack Sparrow ;)

Eliška Merhautová - "SLUNCE, MĚSÍC, VÍTR A OBLOHA"

Kdysi dávno, když svět byl ještě mladý, Slunce, Měsíc a Vítr šli na večeři ke svému strýci Hromu a k tetičce Blýskavici. Jejich matka jim na cestu požehnala, popřála jim dobrou zábavu a pak čekala na jejich návrat. Slunce a Vítr byli hoši velice lakomí, hltaví a sobečtí. Snědli všechno, co jim strýc s tetičkou předložili, a vůbec si nevzpomněli na svou ubohou hladovou matku, která seděla doma sama, láskyplně na ně myslila a přála jim, aby se na večírku měli dobře a bylo jim veselo. Na matku nezapomněl jen malý něžný Měsíc a oddělil pro ni trochu z každého jídla. „No tak, děti, co jste mi přinesly?“ zeptala se matka Slunce, Měsíce a Větru, když se jí vrátili v noci domů. „Co si myslíš, matko?“ odseklo drze Slunce, její nejstarší. „Co jsi čekala, že ti přineseme? Šli jsme na večeři, abychom se najedli a povyrazili, ne, abychom ti nosili nějaké jídlo. Ostatně, ty bys ani nedokázala ocenit ty lahůdky, které nám předkládali. Vždyť jíš tak hltavě.“ „Máš pravdu,“ přizvukoval Slunci mladší bratr Vítr. „Ty vůbec nevíš, jak se má jíst, a ani správně jíst nemůžeš, protože už nemáš žádné zuby. A jak jsi mohla čekat, že si budeme špinit své sváteční šaty tím, že bychom ti v kapsách nesli jídlo? A nést jídlo v ruce je neslušné. V lepší společnosti se to nedělá. Ale jak by vesničan mohl vědět, jak ocenit skvosty? Co ty víš o mravech, jsou-li dobré či špatné?“ „Nebuďte tak hrubí, bratříčci,“ přerušil je mírný Měsíc. „Zdá se, že mravy neznáte vy, když mluvíte s matkou tímto tónem.“ Pak, aby starou ženu potěšil, řekl: „Je to trochu ode všeho, co nám na večeři předložili.“ „Ať dlouho žiješ, mé měsíční dítě,“ řekla dojatě stará matka. A rozhořčeně se obrátila k starším synům: „Na vaše hlavy padne prokletí nebes. Ty, můj nejstarší, ty sis vyšel na hostinu a vůbec jsi přitom nemyslel na svou starou matku, přestože ti po celý den slouží. Proto se budeš pražit ve věčném ohni. Tvém paprsky budou žhnout a spalovat všechno, čeho se dotknou, a lidé tě budou nenávidět, když se objevíš v celé své pýše!... A ty, můj malý darebáku Větře, ty, který jsi tak lačný a sobecký, ty budeš vždycky foukat za suchého počasí. A lidé si tě budou ošklivit, když se budeš kolem nich prohánět... A ty, můj nejmladší, který jsi nezapomněl na svou matku, ty budeš vždycky vzkvétat. Lidi zaplaví láska, když tě uvidí. Budou ti zpívat a budou ti žehnat.“ A proto lidé nemají rádi slunce, když je příliš horké, oškliví si vítr, když fouká příliš silně, ale vždycky mají rádi měsíc.

Co je to krása?

Maminko, co je krásné …?
…krásné jsou kapky rosy po ránu
…krásná je uměřenost proporcí
…krásný je klid v duši a pocit štěstí
…krásné jsou hvězdy v očích dětí

Maminko, a kdo je krásný …?
…krásný je ten, kdo miluje
…krásný je ten, kdo rozdává
…krásný je ten, kdo se srdcem dívá

a Maminko, jsem krásná…?
…nejkrásnější ze všech pro tátu a mámu
…nejkrásnější ze všech pro tvého prince
…nejkrásnější ze všech pro své děti, budeš

Zmrdice

Nic mě tak nepobavilo jako příspěvek na portálu D-FENS. V duchu jsem se hodně nasmála, tolik pravdy pohromadě, navíc vtipně podané, jen tak dál. Hlavně to pojmenování - lepší bych pro ně nenašla :) Fakt je, že takových zmrdic pár znám. I když je pravda, že jedna z nich za to snad ani nemuže a v podstatě je to hodná holka. Ale proti gustu,...

Noc pro Bílou paní

Ze strarého obrazu usmívá se, bílý hábit až na kamennou podlahu,
špičatá ozdoba na její hlavě, tichá a poklidná, Bílá paní...

Kulaté hodiny na hradní věži odbíjí půlnoc. Oheň v krbu vzplane, na kamenných zdech se zapálí smolné louče a řídnoucí tmu prosvítí všudepřítomné svíčky. Hluboké ticho narušují jen na sklo dopadající kapky deště a z hradní kaple zní vzdáleně, téměř neslyšně, smutné tóny varhan ducha pána hradu. Bílá paní procitá a vysvobozena ze zajetí dřevěného rámu kráčí do oživlé komnaty, zanechávajíce za sebou jednotlivé části svého bílého oděvu. Nakonec, už téměř za dveřmi, uvolní prameny svých dlouhých vlasů, které teď jako jediné zakrývají její bílou průhlednou nahotu. Přímo od dřevěných, kovem zdobených dveří míří ke starobylému křeslu, ve kterém On tak rád sedává. Nezklamal a je tu opět ! Ó její galantní rytíř, mazlivý barbar, něžný tyran! Jen ucítil lehký vánek její přítomnosti vyšel jí vstříc, podávajíc jí žlutou růži. Pod tíhou dlouhého polibku se jí podlamují kolena a On berouc ji do náruče, pokládá její průsvitné bílé tělo na medvědí kůži, ležící před vyhřátým krbem. Jen na několik letmých okamžiků,jen na pár něžných dotyků, tvrdých proniknutí, vzdechů rozkoše a výkřiků nebeských extází! Jen na tak dlouho, než Šedý stín dohraje své vášnivé rekviem a než první paprsky svítání proniknou do věkem zašlých oken.

Ze starého obrazu opět usmívá se .....

Tropický víkend

Jak víte o víkendu jsme jeli za Ivčou a Domíkem, aby taky Péťa konečně viděl ten droboučký přírůstek v rodině. Vyrazili jsme v sobotu brzy ráno a přesto, že teploměry hlásaly už 22°C, jsem si cestu užívala. Poprvé jsem seděla na místě spolujezdce a nechala se unášet hudbou, krajinou a blahým pocitem, že nic nemusím. Musím uznat, že to Petrovi jde skvěle a bylo to fajn:) Naštěstí vyšlo i počasí a tak jsme se pěkně koupali a opalovali, dali si Otavskou výřivku a večer jsme grilovali a a příjemně popíjeli. Kéž by takový byl každý víkend ;) Ten další se ponese v duchu stavby kolny (tak si už teď připravujem svaly :) a srpnové víkendy jsou zaplněny soustředěním, tak už jich takových moc nebude. Ivča vypadá čím dál tím lépe a Dominik má už 2,340 kg, tak snad budou brzy doma a já si ho konečně i pochovám.

Co všechno se dá dnes dělat

Proč se žena a muž nikdy nedomluví? Žena říká:"Tady to vypadá jako v chlívě. Nedá se nic dělat, jdem na to, tohle musíme spolu dát do pořádku. Špína se válí všude, kam se podívám, zítra bys byl bez spodního prádla, jestli to nedáme hned teď vyprat." On slyší: "Bla, bla, bla, JDEM NA TO, bla, bla,bla, MUSÍME SPOLU, bla, bla, bla, BEZ SPODNÍHO PRÁDLA, bla, bla, bla,HNED TEĎ!" Jo, jo ze života B-) Jen se mi to vybavilo, když jsem dnes viděla recenzi na novou knihu Davida Grubera - Proč ženy muže nechápou. Jistě to bude zajímavé čtení jako např. bestseller manželů Peasových - Proč muži neumějí naslouchat a ženy číst v mapách. Prostě vděčné nekonečné téma.

Rychle a zběsilé bylo opravdu rychlé a zběsilé. Taková oddechovka, nad dějem se nesmí moc přemýšlet, ale jinak jsem se stala obdivovatelkou tuningu a driftingu. Byla radost pohledět na krásná auta, krásná těla obojího pohlaví, k tomu pěkně doladěná hudba,... Přestože jsem myslela, že se budu nudit, opak byl pravdou. A cesta do kina i z kina byla také dosti zběsilá. Před kinem jsme si jeli koupit nové mobílky a nechtěli jsme je tahat s sebou tak jsme pak nestíhali a jelikož to byl pořádný fofr, tak jsem pak pro změnu nemohla při odjezdu najít parkovací lístek a představa pokuty 2.000,- mě vynervila ještě víc. Ale spíš jsem chtě psát o tom co se dá všechno v dnešní době dělat. A taková návštěva kina je už nuda. Jak jsem se dnes dočetla měl být zorgnizován pokus jako z románů Julese Verna, kdy organizátoři Světového dne skoku 2006, chtěli dokázat, že když naráz vyskočí 600 miliónů lidí do vzduchu, posune se planeta na jinou oběžnou dráhu. Jsem moc zvědavá jak to dopadlo:) A pro změnu v sobotu 5. srpna se v Londýně uskuteční první mezinárodní masturbační maratón. Tisíce lidí budou společně onanovat za bezpečný sex. Jedna zajímavá akce za druhou :) A co máte vy v plánu? ;)

Filmový maraton

Včera jsme byli v Galaxii na Účastnících zájezdu. Film se nám líbil, pobavil, zpříjemnil večer, ale na druhou stranu myslím, že je to nejslabší adaptace Vieweghova románu. Film víceméně zachraňuje skvělé herecké obsazení, které nemá chybu a určitě pobaví ty, kteří se rádi zasmějí české nátuře, kterou film zachycuje dokonale. Určitě vyrazte, tahle dvouhodinová filmová dovolená ubíhá docela příjemně a plynule. Dnes se pro změnu chystáme doVillage na premiéru Rychle a zběsile 3. Jelikož budou přítomny i tuningové hvězdy, bude to určitě fajn. V poslední době jsme viděli docela hodně filmů - docela povedené pokračování Doby ledové, slabý odvárek Scary movie 4 a zdlouhavý Nový svět. Ale z čeho jsem byla opravdu po dlouhé době nadšená bylo filmové zpracování komiksu Alana Moorea z producentské dílny bratří Wachowských - V jako Vendeta. Hlavním hrdinou je tajemný maskovaný anarchista, muž s porcelánovou maskou, který si říká „V“ a svou revoltou proti fašistickému režimu Velké Británie zároveň ukájí touhu po osobní mstě. Jde o hrdinu batmanovského typu, ale příjemně uvěřitelného a lidského. Takového staromódního gentlemana, který do moderního světa nezapadá, ale o to víc je jeho osvěžením. Každý pod vlivem dojetí a lidského soucítění rád uvidí vybuchovat londýnské památky a stejně jako "V" se bude usmívat pod fousy při sledování velkolepého ohňostroje. Matrix rozhodně nečekejte, i když jedna taková scénka se tam najde ;)

Nádherný přírůstek v rodině

V sobotu jsem vyrazila na jih, abych konečně na vlastní oči spatřila svého synovce v plné kráse. Musím říct, že je to samozřejmě nejhezčí miminko pod sluncem a také konečně první přírůstek mužského pohlaví v naší rodině. Ivča září štěstím a zatím se vše ubírá konečně tím správným směrem. Testy dopadly dobře a tak se stěhuje za malým na nedonošeňata, kde bude dokud si ho nevykrmí na 2,6kg. Akorát měla službu protivná sestřička, a tak jsme Domču viděli jen přes sklo jako malou zabalenou houstičku. Večer jsme tuto událost řádně zapili, na zdraví obou, a to tak, že bych z nich mohli být pořádní plaváčci :) Oslava byla na zahradě Míšovo rodičů, a lidí bylo snad víc než při oslavě svatby. Fotky z oslavy dodám za týden, to jedeme do Písku konečně oba dva. Petr se na malého strašně moc těší a mrzí ho, že teď nemohl jet se mnou (dělal s dědou základy na chaloupce a pěkně si mákl. Ale o oslavu se neošidil, šel se sousedkami na Ves a vydržel až do rána. Včera mu chudákovi padali očíčka únavou B-) A fotky Domíka jsou v galerii a samozřejmě je jako šťastná teta budu neustále aktualizovat.

Poděkování

I když jsem všem děkovala osobně, ráda bych touto cestou poděkovala všem ještě jednou. Tolik pěkných přání a květin jsem k svátku snad v životě nedostala. Díky Vám jsem měla včera opravdu krásný den a konečně úsměv na rtech. Slavila jsem na několikrát a včera jsme s kamarádkou narazily na Andělu na docela pohodový bar - Café bar LA BANANA kde mají velice příznivé ceny koktejlů (všechny za 65,-Kč). Není to nijak nóbl podnik, ale zase je to takový malý, intimní bar. Dala jsme si své oblíbené Mojito (bylo dobré, ale málo tříště) tak jsem přesedlala na Piňa Coladu a tu mohu vřele doporučit. Obsluha byla příjemná, byť trochu pomalejší :) Ale zase tam alespoň tolik neutratíte, i tak jsme těch drinků stihly za čtyři hoďky nakonec 5 :) A pokud plánujete nějaký lepší podnik, pak se příjemně sedí v nových Tučňácích - tedy v Blázinci. Zítra se jedu podívat na svého synovečka, tak v pondělí nahodím fotečky. Pěkný víkend všem ;)

Trocha hesel pro dnešní den

recept pro šťastný život: "Pošli do prdele každýho dřív, než tě stihne nasrat"

Přátelství může být jen mezi dobrými lidmi. (Cicero)

Chytrému napověz, hloupého kopni.

Slušná pomsta aneb co s nevěrným manželem

První den si sbalila všechny osobní věci do krabic a kufru. Příští den si zavolala stěhováky, aby ji věci odvezli. Třetí den si naposledy sedla ke stolu v krásné jídelně, zapálila si svíčku, pustila si klidnou hudbu a pochutnala si na kupě krevetek, kaviáru a lahvičce vína. Po večeři naposledy navštívila každý pokoj v domě a do každé tyče na záclonu vložila napůl snědenou krevetu namočenou v kaviáru. Pak uklidila kuchyň a odešla. Krátce nato přišel manžel se svou novou přítelkyní a byli velmi šťastní. Po několika dnech začal dům pomalu,ale nepříjemně páchnout. Vyvětrali, vyčistili koberce, prohledli otvory jestli tam není mrtvá myš. Nakonec vyměnili koberce, vymalovali, všude rozložili vonné věcičky. Nic nepomohlo, přátelé je přestali navštěvovat, služebná odešla, opraváři odmítli přijít do domu... Nezbývalo, než dům prodat. Po měsíci o dům stále nikdo neměl zájem a odmítla s nimi pracovat i realitní kancelář. Konečně si museli vzít vysokou půjčku a koupit jiný dům. Bývalá manželka zatelefonovala a ptala se, jak se daří. Soucitně vyslechla ságu o smradlavém domu. Taky podotkla, že se jí po tom domě velmi stýská, a byla by ochotna snížit částku, na kterou má dle rozvodového řízení nárok, výměnou za ten dům. Manžel si uvědomil, že jeho bývalá žena neví, jak moc ten dům smrdí. Vycítil příležitost a svolil prodat jí ho za desetinu toho, jakou měl dům hodnotu, za podmínky, že podepíše veškeré papíry hned ten den. Žena souhlasila, během hodiny manžela navštívil právník s podepsanými papíry. Po týdnu bývalý manžel se svou novou přítelkyní s úsměvem na tváři sledují stěhováky, jak jim balí zařízení............včetně těch záclonových tyčí.

Jsem tetou :)

Nejprve musím radostně vyhlásit do světa, že jsem se včera stala tetou. Trnuli jsme strachem, protože to bylo předčasné a hodně komplikované, ale naštěstí to dopadlo dobře a oba jsou zdraví. Malý Dominik má jen 2 kila a tak bude teď muset hodně papat, aby z něj byl kluk jako buk. Včera nás k nim nepustili a tak se pojedu podívat hned o víkendu a určitě hodím i fotky svého novopečeného synovce :)

Jinak dovolená byla moc fajn. Sice z části pracovní (bylo za potřebí zbourat starou kolnu), ale i tak moc fajn. Sluníčko bylo, Péťa taky, voda, kamarádi,...takže až na pár stresů, klídek pohoda. Teď máme v plánu hrady v Čechách a snad vyjde i nějaký last v říjnu, když zaměstnavatel dovolí :) Fotky jsou v galerii :)