Žil byl kdysi...

Žil byl kdysi chlapec a už jako malý měl zlý charakter. Když povyrost, dal mu otec jednoho dne sáček hřebíků a řekl, aby zabil hřebík do plotu jejich zahrady vždy,  když ztratí trpělivost nebo bude chtít někoho urazit. První den chlapec zatloukl 37 hřebíků. V následujících týdnech se naučil sebekontrole a počet hřebíků zabíjených do plotu se zmenšoval ze dne na den. Nakonec přišel na to, že je lehčí kontrolovat se, než přibíjet hřebíky a tak nastal i den, kdy chlapec nepřibil ani jeden hřebík. Přišel k otci aby se pochlubil. Otec však řekl, aby nyní pokaždé, když neztratí trpělivost,  naopak z plotu jeden hřebík vytáhl. Dny ubíhaly, až nastal den kdy mohl syn přijít za otcem a říci, že už z plotu vytáhl všechny hřebíky.
Šli se tedy spolu podívat na plot a otec synovi řekl: „Synu, dobře jsi se
zachoval, ale podívej se nyní na ty díry. Ten plot už nikdy nebude takový jako na začátku.  Když někoho urážíš a něco zlostně řekneš, necháváš v něm také rány jako tady v tom plotě.

 Můžeš někomu vrazit nůž do zad a později jej vytáhnout, ale rána zůstane. Nezáleží na tom, jak často ho budeš prosit o odpuštění, ta rána zůstane už navždy. Slovní zranění dělá stejné škody jako fyzické. A někdy Tě může ranit hlouběji a trápit déle. Přátelé jsou cenným darem, vyloudí úsměv na tvé tváři a posilují ducha. Jsou ochotní vyslechnout Tě, když to potřebuješ a otevírají si před tebou svoje srdce. Proto než něco řekneš, dobře zvaž svá slova a vždy jim ukaž, jak velmi je máš rád. Dávej lidem víc, než očekávají a dělej to s citem. Když říkáš : „Mám Tě rád....,“  říkej to upřímně. Když říkáš: „Je mi to líto...", dívej se do očí. Nevysmívej se snům jiných lidí,  protože právě Tebe mohou zranit, a sny jsou jedním ze způsobů dobře prožitého života.“

 „ Jednou z radostí přátelství je  vědomí, komu svěřit svoje tajemství.“

(Alessandro Manzoni)

„Přítel je ten, kdo se spolu raduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, nýbrž pouze kvůli němu.“

(Aristoteles ze Stageiry)

„Přítel je člověk, který zná tvoji minulost, věří ve tvou budoucnost a má tě rád takového, jaký jsi dnes.“

Našla jsem spousty přísloví o přátelství a nemohu než souhlasit. Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích a my už pak nikdy nejsme stejní. Bez přátel není štěstí, bez neštěstí není přátel. V životě není potřeba dokola něco vysvětlovat. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé Vám stejně neuvěří....je těžké najít spřízněnou duši a nezklamat se v ní....